Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Základné prvky duchovnej kultúry starých Slovanov podľa Zdenka Váňu

24. 11. 2011

Protože Slované patří do velké rodiny indoevropských národů, musíme nejstarší kořeny jejich duchovního života hledat v oněch dávných dobách, kdy všechny větve indoevropského lidstva tvořily ještě relativní jednotu. A je pozoruhodné, že poměrně pozdní vystoupení Slovanů na jeviště dějin mezi 5. - 7. stoletím i archaická prostota jejich náboženských představ a hmotné kultury silně upomíná na duchovní život dávných Árjů z védské doby.

Jako pro většinu Indoevropanů je pro Slovany příznačný kult boha-hromovládce. Staroindický Indra, řecký Zeus, římský Jupiter, germánský Thor, keltský Taranis či baltský Perkunas - všichni odpovídají slovanskému Perunovi. Indoevropané se odlišovali od jiných skupin lidstva ve svých počátcích právě jupiterským kultem.

 Zážitek hvězdného nebe vyvolával v duších našich slovanských předků všude pocity spřízněnosti. Každý člověk má svou hvězdu, která vychází při jeho narození a zapadá, když umírá. Slovanský člověk se necítil být svým vědomím oddělen od okolí, nýbrž prožíval ještě přírodu jako intimní proces vlastního těla. Jeho éterné tělo nebylo ještě tak těsně spojeno s fyzickým jako dnes. Proto nevnímal přírodní jevy jako abstraktní zákony a síly, nýbrž jako živé, oduševnělé bytosti. Toto polosnové, imaginativní prožívání přírody se udržovalo ještě dlouho po přijetí křesťanství. Zážitek mnohosti přírodních jevů a bytostí se zrcadlí v polytheismu, jejž Slované sdíleli se všemi Indoevropany. Za touto mnohostí však tušili jednotu, s hlavním bohem jako vládcem nad ostatními. Tato jednota duchovního světa, tušená za jeho mnohostí, je výrazem základní podoby slovanské duše.

Obrázok K duchovnímu obsahu slovanského pohanství patří rovněž otázka jeho morálních hodnot. Je pozoruhodné, že západní kronikáři, pocházející vesměs z církevních kruhů, a proto nepřátelsky zaujatí, nemohli skrýt obdiv k některým morálním vlastnostem pohanských Slovanů: pohostinnost, respekt ke zvykovému právu, úcta k rodičům, péče o staré, nemocné a chudé, cudnost žen - s výjimkou výročních slavností, kdy měla určitá uvolněnost magickým způsobem zajistit úrodnost polí a plodnost. To naznačuje, že slovanské pohanství i ve své úpadkové podobě v raném středověku mělo svou etiku, svůj nepsaný kodex, který byl dokladem zdravé morální síly a tvůrčího ducha slovanského lidu v počátcích jeho vývoje.

Slovanské náboženství bylo sice polytheistické jako u ostatních Evropanů, ale zároveň s představou Boha jediného, stojícího nade všemi. Tomuto nebeskému Otci odpovídá nebo spíše ho zrcadlí Svarog jako obraz duchovně tvůrčího Praohně, z něhož vše povstalo.

Mateřský princip, jenž se spojuje s nebeským Otcem, reprezentuje všemi Slovany hluboce uctívaná Matka Země, kterou na Východě zrcadlila "mať syraja zemlja" - bohyně Mokoš. U západních Slovanů, jmenovitě u polabských Luticů, je její variantou zřejmě Živa, jejíž jméno souvisí se silami života. Po přijetí křesťanství dostala tato úcta k božské Matce svou pravou podobu v kultu Boží Moudrosti, svaté Sofie, jíž byly zasvěceny první velké chrámy na Rusi, v Kyjevě i v Novgorodě.

A jako třetí svět vůči oněm dvěma světům (nebo a zem) stojí to, co se pociťuje jako požehnané dítě obou.  Plodem nebeského Otce a Matky Země je požehnané dítě Východu - Dažbog Božič, který je potomkem Svaroga a Mokoše. Tihle tři pak společne vytvářejí svatou rodinu, svatou slovanskou trojici.

 
Reklama

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Je mi ľúto

(Slavomír Dlubač, 18. 7. 2016 0:29)

Je mi ľúto že len málo z nás pozná a snaží sa spoznať našu históriu kultúru a to hlavne ty mladší.Je západom popierana len aby nevyšlo najavo že slovania mali kultúru a písmo skôr ako ostatný ako národy vôbec vznikli.Rodova demokracia a akosi prirodzená moralka ako veľmi by dnes bola treba.A predsa je to hlboko v nás.Máme byť právo na co hrdý.Kiež by sa slovania dokázali spojiť.To je to o čo sa západ snaží hádky a rozhadane národy.Nám patrila minulosť a verím ze aj budúcnosť.Slovania nikdy neboli skazeny všetko zlo prišlo vždy zo západu.